Zdeňka Ortová, spisovatelka

• Občas se zdá, že mudrci dávají myšlenkám křídla jen proto, aby hlupáci měli co přistřihovat.
• To, že ženy dovedou řešit problémy lépe než muži, má svůj původ již v pravěku. Tam, kde chtěl muž podat klacek, chtěla žena podat vysvětlení.
• Pravý exhibicionista není účinkující, který ví, že ho na jevišti bude zabírat televizní kamera, ale divák, který se posadí do první řady a pevně v to doufá.
• Idealista o pravdě sní, realista ji hledá a politik o ní hlasuje.
• Nenechte si mluvit do života, buďte originální - nechte si do něj zpívat.

Heslo dne: Když něco nevíš, směj se. Budeš sice vypadat hloupě, ale vesele!

 

Zásadní rozdíl mezi chlapci a dívkami podle M. Gavendy z osmé bé

 

„Holky mají lepší známky a prsa.“

 

Babičky a dědečkové jsou příbuzní, kteří se před péčí našich rodičů schovali v domově důchodců.

 

Úvaha Michala D.

 

„Ve škole nejvíc nesnáším Zárubu z páté bé, Studničku ze sedmé cé a Pythagora z matematiky.“

 

Milostné dilema Evženie D.

 

„Když se líbím Hrabánkovi, ale on mně ne, je to nešťastná láska. Když se mi líbí Kučera, ale já jemu ne, je to pitomec.“

 

Definice Elišky H.

 

„Odvaha je, když si maminka oblékne na večírek šaty, které jí nesluší. Hrdinství je, když tam i přesto s ní tatínek jde.“

Ukázka z fejetonu Století vhodné pro ženu

 

„Nedávno jsem byla nucena zapřemýšlet nad otázkou, zda se cítím jako žena v dnešní době dobře, nebo bych ji vyměnila za jinou, například za středověk. Jako první mě napadla odpověď ze starého vtipu: „Já bych ráda žila teď, ale copak mě nechaj?“ Ale poctivě, víte, že jsem o tom vlastně nikdy nepřemýšlela? Ne, že by mi snad byla dnešní doba ušitá přímo na tělo ... postrádám například mužskou galantnost z filmů pro pamětníky, ale středověk? To ne. Scházelo by mi tam určitě pár maličkostí, jako napařovací žehlička, penicilin a kapučíno.“

 

Ukázka z fejetonu Čím to dítě bude?

 

„Uvažují-li rodiče s patřičným předstihem o volbě budoucího povolání své pětileté ratolesti, představuje si matka svého synka spíš jako univerzitního profesora než jako nočního hlídače v kovošrotu, a otec protěžující fotbalovou kariéru, by viděl synátora raději v útoku Realu Madrid než jako fotbalového sudí okresního přeboru pronásledovaného přes pole partou místních fandů, protože jejich Vencovi odpískal nějaký sporný ofsajd. Já to chápu. Představujete-li svého syna důležité návštěvě, dozajista ji více oslní třicetiletý filmový producent, marná sláva, stejně starý pikolík ten dojem neudělá, i kdyby chodil obden do kina.“

 

Ukázka z fejetonu Zpátky do jeskyně

 

„Obdivuji výtvarné umění. Pošilhávám po jeho tvůrcích s tichým úžasem i špetičkou závisti, protože mně nebylo dáno. Jsem pouhý konzument. Kdyby mi život poskytl repete, chtěla bych umět malovat. Talentovaný výtvarník spatří vlnovku, a už na plátně zvěčňuje chvějivé pole zrajícího obilí, vodní hladinu zčeřenou startující volavkou, či obzor rdící se karmínovým putováním červánků. Já spatřím znepokojivě burácivý mořský příboj tříštící se o skalní útes a nakreslím vlnovku.“

• Politik se pozná podle toho, že říká rodnému kraji volební obvod.
• Chce-li politik získat voliče na svou stranu, neukazuje jim na předvolebním shromáždění stranický program, ale tchyni.
• Křesťanský demokrat je politik, který dokáže členům ostatních stran vysvětlit, kde má fíkový list poklopec.
• Politik gentleman je muž, který při vstupu ženy političky povstane... tak, aby pochopila, že je obsazeno.
• I pozadí některých politických událostí by občas potřebovala toaletní papír.
• Politická pravda: Všichni jsme na jedné lodi. Holá pravda: Ale zdaleka ne všichni se vejdeme na horní palubu.
• Když už politická strana nemá nic, co pěkného by o sobě řekla, vydá tiskové prohlášení, že nemá prsty ve vyvraždění Slavníkovců, čímž na delší dobu znejistí voliče ostatních politických stran.

Ukázka z fejetonu Knižní intermezzo:

 

„Být knihovníkem je příjemné povolání. Lidi vás mají určitě radši, než kdybyste jim trhali sedmičku vlevo dole, nebo falešně pískali na zobcovou flétnu. V knihovně se kromě jiných ušlechtilých dovedností perfektně procvičíte v abecedě. Nemyslím při čtení knih, na takovou činnost zde paradoxně není místo a své penzum práce na tomto poli již odvedla povinná školní docházka. Ale abecedně jsou řazeni čtenáři, názvy knih, autoři…

 

Každá profese chce svoje. A právě tak, jako průměrně zdatná mzdová účetní na dotaz, kolik je dvěstě šedesát osm krát čtrnáct, bleskově odvětí, že tři tisíce sedmset padesát dva, tak knihovnice prostě ihned ví, že Bohumila Hrabala najde v kartotéce před Victorem Hugem, a že je paní Šťovíčková před paní Žemličkovou, i kdyby Žemličková nakrásně tvrdila, že je před Šťovíčkovou, protože přišla první.“

 

Ukázka z fejetonu Umíte nosit kila?

 

„Je to vskutku umění nosit svá vlastní kila. Chce to jistou noblesu, vrozený šarm a lety prověřený grif. Naše tělesná tonáž není kabela s pátečním nákupem, abychom se při jejím nošení prohýbali, funěli a neesteticky klátili. Navíc tašku s tátovým pivem, hovězím na polívku, telecím brzlíkem a pětikilem nových brambor můžeme každou chvíli přehodit z ruky do ruky, položit na zem, či potkat ochotného dobrovolníka, který nám s ní pomůže. S našimi kily je to jiná. S nadváhou mi nepomůže ani skaut lačnící po dobrém skutku a odložit si na chvíli, byť i jediné deko, opravdu nelze. Taky bych brala možnost zapomenout v parku na lavičce kousek mé příliš prorostlé kýty, v závodní jídelně na ubrusu druhou bradu a ve stromovce nadrolit ptáčkům přebytečný podkožní tuk. Kdybych nechala v dopravní špičce na sedadle linkového autobusu bez dozoru dvoulitrovou bandasku s čerstvou dršťkovou nebo šišku sekané, určitě bych se s nimi víc neshledala. Ale padesát centimetrů v pase by se tam bez povšimnutí povalovalo ještě za týden. A při mé smůle je možné i to, že by mi je poctivý nálezce donesl ještě týž den až domů i s celulitidou.“

• Výstřel ze startovní pistole a tikot biologických hodin ženy mají stejný efekt: muži začnou rychle utíkat.
• Fráze je jen cizí nudná myšlenka, která zlidověla.
• Z jednoho člověka činy stvoří hrdinu, řeči legendu, čas modlu, učebnice vzor... a z jiného škola promovaného historika, který to všechno zpochybní.
• Make-upem, pudrem, korektorem, řasenkou, očními stíny a rtěnkou lze ženě po čtyřicítce vrátit sebevědomí. Odličovačem podobu.
• Každý pořádný chlap dovede své jméno vyčůrat do sněhu … ti s prostatou jsou vděčni za morseovku.

Když nastavíš tvářičku

pálícímu sluníčku,

co po obloze chvátá,

častokrát stane se,

že ti nechá na nose

malé kousky zlata.

(Pihy)

 

Špatně bez nich vidí děda,

a proto je stále hledá,

přehrabuje ve skříni,

pak prošmejdí kuchyni.

Kouká hrncům pod pokličku,

nadzvedává peřiny,

z poličky sundal všechny knížky,

hodinám oprášil vteřiny.

Nejednou však už stalo se,

že si je našel na nose.

(Brýle)

 

Ve skleněném domečku

plave kousek rybníka,

pěstuji v něm rybičky,

marně hledám vodníka.

(Akvárium)

• Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy.
• Člověk, kterému se ostatní smějí, je buď vtipný nebo směšný. Považovat sám sebe za vtipného je tudíž pud sebezáchovy.
• Heslo bankovního úředníka: Nejlepší obranou je úrok!
• Snobské večírky se vyznačují tím, že staromódní klobouky a inteligentní myšlenky zde těžko najdou hlavu, kde by se mohly usadit.
• Myšlenkové bohatství je jediný majetek, který nám nikdo nezávidí, neboť moudří lidé mají své vlastní a hlupáci ho nepostrádají.
• Našimi skutečnými přáteli nejsou všichni, o nichž si to myslíme my, nýbrž ti, ktřeří se za ně pokládají sami.
• Když ztratím všechny iluze, zbudou mi na ně alespoň vzpomínky. Když ztratím paměť, zbude mi jenom jedna iluze: že si ještě někdy na něco vzpomenu.

• Pro vdanou ženu jsou nesnesitelné dvě věci: suchý krajíc a namazaný manžel.
• Čestné slovo v ústech lháře je stejně poctivé jako panna v nevěstinci přepočítávající svou denní tržbu.
• Fonetická zajímavost: když se muž jeden den opije do němoty, tak druhý den mlčí manželka.
• Žabomyší válku může vyhrát jenom vůl.
• Kdo má hrsti plné peněz , nemá kam vzít rozum.