KAM TO POVEDE
11. prosince 2015Dnes jsem se zamyslela nad tématem, které je celý týden probíráno ze všech stran. Tančí Lukáš Pavlásek toporně? Tančí snaživě? Tančí on vůbec?
Když v naposledy odvysílaném televizním kole taneční soutěže StarDance divácké hlasy posunuly blíže stupňům vítězů soutěžícího, jehož taneční výkony se pohybují na hranici pochodového cvičení a nešikovně provedených školních prostných, vypukla na jedné straně panika, na straně druhé spokojenost.
Ctitelé elegance, kvalitní zábavy, šarmu a ladnosti se bouří, recesisté plesají. Dostala jsem na toto téma v posledních dnech několik čtenářských e-mailů, v nichž se mě pisatelé ptají, co tomu říkám? Inu, pokud jsou pravidla soutěže nastavena takto, musíme nyní i v budoucnu počítat s tím, že vavříny málokdy sklidí ten nejlepší.
V zemi, kde je nejznámějším armádním představitelem vojín Švejk a v celostátní anketě o titul Největšího Čecha hlasující na piedestal málem dosadili neexistujícího Járu Cimrmana, je záhodno počítat s tím, že v taneční soutěži může zvítězit ten, kdo mimo rytmus i zakopává. A ptáte-li se, proč pořadatelé vždy zkazí zlepšující se, těžce natrénované noblesní výkony nějakým nemehlem, pak je odpověď snadná. Je totiž vítáno, když se podobně nenadaný běžný televizní divák má s kým ztotožnit. Berme to třeba jako vstřícné dramaturgické gesto vůči paní Koudelkové, která by se jinak sobotu co sobotu trýznila pomyšlením, že to jejich Mařence v tanečních zdaleka tak nejde a nesluší jako té Marii Doležalové ve StarDance. Je nutné, aby – dejme tomu – vrátný Peterka, až si večer otevře televizi a pivo, mohl do kuchyně na paní Peterkovou volat: „Honem se pojď, Vilmo, kouknout! Když jsem takhle tancoval minulý týden na baráčnickém plese, tak jsi se za mě styděla a tady ten bavič s tím klidně vystupuje v televizi a ještě mu lidi fandí.“
Napadá mě, že zřejmě přichází historické období antitalentismu. Jak něco člověku nepůjde, jak pro to nebude mít vlohy, šup s ním na výsluní. Trpíte daltonismem, neboli barvoslepostí? Těšte se na vyšší post v textilním průmyslu. Mimochodem, včera jsem v obchodě procházela konfekčním oddělením a připadalo mi, že někteří z daltonistů tam již teplé místečko mají. Možná se před námi rýsují časy, kdy recesistům vyhoví i sportovní svazy a na mistrovství světa v hokeji české země místo borců z NHL pojedou jen tak pro naše pobavení reprezentovat členové dobrovolného hasičského sboru z Dolních Houňovic.
Možná není daleko chvíle, kdy i já budu vyzvána, abych se zúčastnila něčeho, kam dosud nesměla směřovat ani moje myšlenka, natož já sama. Říkáte, jestli bych si troufla na finále České Miss? Proč ne? Věřte však, že nezávidím Liběně Rochové, až mi bude navrhovat pro promenádu v plavkách model ve velikosti čtyřiapadesát.
Tak vidíte, kam to může vést. Každá recese má mít zkrátka své hranice. Ale kdo mohl tušit, že i když Pavlásek bude tančit jako vrátný Peterka, tak mu lidi pošlou tolik hlasů?
přečteno: 4140x komentářů: 6
Komentáře
Tahle situace mi připomíná dvě dětské partičky. Jedna vymyslí nějakou hru, o níž ta druhá řekne, že je hloupá, že je nezajímá a že ji hrát nebude. Hraje si něco jiného. Ale jakmile zjistí, že ta první partička se do hry položila a začíná ji vášnivě prožívat, usoudí, že všichni ti prožívači ztratili soudnost a nadhled a je třeba je přivést na zem tím, že jim začnou tu hru ostošest kazit.
Takto usuzuji z diskusí, kterých jsem pár pročetla. Mnohdy tam zaznělo něco ve stylu "zatím jsem se vůbec nedíval a soutěž mě nezajímala, ale když vidím ty vzedmuté vášně, just pošlu hlas Pavláskovi".
Takovíhle "nehrající škodiči" se zřejmě vyskytují ve všech hrách, proto je třeba se s tím smířit. Ostatně hlasování nemá s demokracií, tedy s možností poslat z jednoho čísla jen jeden hlas, nic společného zcela záměrně. Co nejvíc hlasů rovná se co nejvíc peněz odevzdaných operátorovi. A to je to, oč tu běží především! Naivní lid se čílí a operátor tiše sčítá zisky. Proto, pokud existuje nějaká skupinka protestující proti ČT, nahrává svým protestem právě těm, kdo profitují z laviny SMS, a paradoxně tedy právě i televizi, která má určitě z těch esemesek nějaké své procentíčko.
V souvislosti s touhle situací se mi vynořila oblíbená povídka Šimka a Grossmana Volba miss. Když jsem viděla, že Pavlásek opět postoupil, automaticky se mi vynořil úryvek z téhle povídky: "Zvrhlíci začali dávat houfně hlasy tučňačkám." Kdo povídku neznáte nebo jste na ni pozapomněli, můžete si ji v originálním podání Jiřího Grossmana poslechnout tady: https://www.youtube.com/watch?v=GdZLoj3CwR4
v tom případě by šla všechna legrace stranou. Mrzí mě, že má někdo potřebu kazit druhým něco pěkného.
je částečná odpověď na probíranou problematiku. Bohužel, trefila jsem se, když jsem postup Lukáše Pavláska viděla buď jako čísi akt vyrovnávání účtů s ČT (ať profesní či osobní) nebo nějakou hodně vysokou sázku, nějaký vysoký zisk... Existuje webová stránka jakési protestní akce vůči ČT - a tam se zrodil ten nápad dovést p. Pavláska k vítězství. Bohužel, úplně blbý nápad.
Zdeňko, věřím, že jako taneční soutěž ji autoři vytvořili. Ale jak o něčem rozhodují diváci, už to dle mého nezáleží jen na tom, jak správně soutěžící zatančí. Každý působí na diváky svou osobností a pak už je celkem jedno, co na parketu předvedou. Aby se jednalo o taneční soutěž, museli by o vítězi rozhodnout odborníci, ale i ti by hodnotili také podle toho, jak na ně tanečníci působí. Když vidím soutěž, kde to všichni válejí, rozhoduje i jejich fluidum, jak jinak vybrat vítěze mezi samými výbornými tanečníky.
Paní Schneiderová tančí moc hezky, ale já posílám hlas Marušce Doležalové, okouzlila mě v Comebacku, občas chodím i její stránky a tak ona má pro mě své kouzlo. Ani bych se nedivila, kdyby, jak trefně píšete o naší zemi, vyhrál Lukáš Pavlásek, recesistů tu máme dost. Ovlivnit to nemůžu, tak to neřeším, ať lid rozhodne -:)
Alenko, mluvíte mi z duše. Je to tak. Jen jednu nepřesnost bych chtěla opravit. Jde o část věty: není to taneční soutěž. Protože jsem tento týden četla i slyšela nejrůznější názory a hodně lidí, zejména příznivců pana Pavláska, argumentovalo tím, že se nejedná o taneční soutěž, tak mi to nedalo a našla jsem si na webu propozice tohoto pořadu. A výsledek? Lidé se pletou. Skutečně je to taneční soutěž. Konkrétně to lze najít v oficiální sekci "O projektu". Co se mě týká, já mám v plánu hlasovat pro paní Schneiderovou, jejíž taneční výkony mi od prvního kola učarovaly.
K tomu se dá jen dodat - Vox populi, vox Dei. A komu se to nelíbí, ať sáhne hluboko do své peněženky a posílá svému favoritovi hlasy. Aspoň to není nuda, není to taneční soutěž, ale zábavná, a rozhoduje lid sedící v sobotu večer u obrazovky. Kdo ho baví a koho chce vidět příště, tomu posílá hlasy.