Zdeňka Ortová, spisovatelka

SČÍTÁNÍ RYZE VÁNOČNÍ

22. prosince 2015

„Kdybych měl zrušit všechny svátky v roce, Vánoce bych tam nechal. Protože svět, který slaví Vánoce, zapomíná na sobectví, myslí na radost druhých, projeví své nejlepší stránky...“ napsal o posledních dnech roku Jan Neruda a mnozí z nás se k jeho názoru jistě s chutí připojují.

A naopak ti, kteří s naším slavným klasikem podobné nadšení nesdílejí, začnou hartusit, že Nerudovi se to v relativním klidu devatenáctého století básnilo, když mu od října v obchodních domech řvavé ampliony nevnucovaly koledy a média ho dva tři měsíce dopředu nestrašila vánočním šílenstvím. A vůbec, Neruda nebyl nikdy ženatý. Netrápilo ho, kde vezme peníze na vánoční překvapení pro tchyni, voděodolnou empétrojku pro kluka a nemusel manželce každý rok předvádět v koupelně řeznický kapří rituál, aby potvrdil svoji mužskou roli. Stačilo mu třiadvacátého prosince zasednout ke stolu, ořezat tužku, naladit duši, sesumírovat pár dojemných vět, dohlídnout, aby se mu rýmovaly a měl o dárek pro maminku postaráno.

Promiňte, ale takto uvažovat zvládnou jen ti, kdo vánoční svátky ponížili na přetvařování se podle kalendáře. Ti, kdo si nedovolí něco svátečního pocítit. Ti, kdo se za něžné emoce hanbí. A ti, kdo je tím pádem neumějí ani svým nejbližším projevit, protože je to pro ně zbytečné a trapné. Ovšem to není chyba Vánoc. Něco důležitého a podstatného si mnozí lidé nechávají naprosto zbytečně unikat. Nectít staletími osvědčené a navíc příjemné tradice není hrdinství. Nectít dobré tradice je smutné a politováníhodné.

Vánoce si totiž děláme především v sobě. Když tohle dokážeme, pak se nenecháme vmanévrovat do činností, o které nestojíme a jsou nám protivné, byť byly proklamovány sebevíc. A jak jsme vůbec došli k tomu podsouvanému vánočnímu šílenství? Je to snad nějaké direktivní nařízení či vládní výnos? Zkoumala jsem zákony odsouhlasené poslaneckou sněmovnou, ale přísahám, že o novelizovaném vánočním šílenství není nikde ani zmínka, šílet se spíš dá z některých těch zákonů.

Pro mě jsou Vánoce sčítáním. Sčítáním přátel, na něž jsem si během roku udělala čas, sčítáním těch, kteří se letos mými přáteli stali, sčítáním zážitků, jež jsme společně zakusili. Jakmile začnete sčítat, kolik příbuzných vás během svátků vyjídalo, počet žlučníkových záchvatů a co vás vánoční nadílka zase letos stála, degradujete narození Ježíška na spotřebitelské orgie.

A pokud se bez kalendářem posvěceného obžerství fakt neobejdeme, stanovme si pro tuto příležitost svátek nový. Navrhuji třeba jednadvacátý duben, ten je volný. Takže dvacátého dubna vypleníme obchody, napečeme, navaříme a o den později zaujmeme - bez svátečních pocitů a duchovního rozměru - s nabroušenými příbory pozice u stolů.

No, uvidíme, zda se to ujme. Ale letos rozhodně šťastné a veselé sčítání.


přečteno: 1635x   komentářů: 4

Komentáře

(Blanka Tauerová)    vloženo: 19. 01. 2016, 21:12:20

Opět jsem se čtením tvých řádků pokochala Zdeničko, ty jedna optimistko ;-) . Kdyby vánoční šílenství v obchodních centrech vypukávalo "jen" dva měcíse dopředu..., kdepak, už několikrát jsem zaznamenala prodej vánočního a mikulášského zboží už v září! Uf... Jinak jsou ale Vánoce mým srdečním tématem. Miluju je od dětství a vděčím za to svým rodičům a prarodičům. Prožívala jsem vždy překrásné vánoční období a to ve mě zanechalo cosi pozitivního na celý život. Vánocům věnuju hodně času a příprav, ne proto, že musím, ale proto, že chci. :-) Začnu s (rozumným) předstihem, abych se nehonila na poslední chvíli a mohla si vše vychutnat. Rozhodně si nenechám nikým a ničím Vánoce a jejich atmosféru pokazit, přestože mě již zmíněná honba reklam za prodejem taky dráždí... :-)

(Danka)    vloženo: 26. 12. 2015, 14:50:57

Jsem ráda, že mi taky někdo mluví z duše. Cejtím to totiž úplně stejně. Vánoce si spousta lidí protiví vlastním přičiněním. Já je prostě mám ráda a tak se snažím si je krásný udělat. Vystojím si fronty, protože s tím počítám, usmívám se na lidi, protože se mračí a nakupování dárečků je pro mě moc krásná činnost, protože je nakupuju lidem, který mám ráda a vím, že jim ty maličkosti udělají radost :-) Věčný remcání si nechme na čas během roku a ne zrovna na vánoce. Vždyť pokuď se může rodina a známí sejít u jednoho stolu, pojíst a popít, popovídat, zasmát se, je to nejkrásnější a měli bysme si toho vážit - nic není věčné.....pak může nastat to smutný odečítání a lítost nad tím, že jsme se mračili na tak krásnej svátek, jakým jsou VÁNOCE. Mějme se rádi a tobě Zdeničko, teda spíš nám, od srdíčka přeju, aby tvoje psaní nikdy nepřestalo ztrácet ten vtip a noblesu, jakou dokážeš vládnout :-)

Příjemné a pravdivé povídání, (NULI - mail)    vloženo: 22. 12. 2015, 20:53:59

máte recht :-). To sčítání mívám taky ráda, někdy se vloudí kapka smutku, to když přijde i na nějaký mínus (někdo milý ubude), dobrá zpráva - evangelium - to vše vyváží ...

(Alena)    vloženo: 22. 12. 2015, 19:29:46

Hezký a neobvyklý pohled na vánoční svátky. Já se snažím, abych se během celého roku nenechala natlačit do činností, které se mi nelíbí. Ne vždy se mi to daří, ale alespoň se snažím -:)

Jednadvacátý duben mám vyhrazen pro svou milou a bohužel už nežijící babičku, která mívala tento den svátek a tak alespoň na ni pamatuji se zapálenou svíčkou a vzpomínkou.

A Vám přeji krásné vánoční sčítání a v novém roce plno štěstí, zdraví a spokojenosti.


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
devětset sedm:
(nechte prázdné)
ODESLAT
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 10. 4. 2018